Ha, tak dneska si vás vyzkouším!

Co znamená hulet brčko, amasagenalo a ferenž? Co je bilharzia a jak se liší ETH kalendář od toho našeho? A jakou řečí se tu vlastně mluví? Kolik komářích štípanců mám za posledních pár dnů. A také si můžete tipnout, co si takový Ethiopian balí s sebou na cesty do zahraničí 🙂

Tak, co vy na to? 🙂

Dnes to bude zaměřené na fakta. Chtěli jste o Eti vědět víc, tak zde to máte. Vybírala jsem pečlivě a především to praktické. Takže, co je bilharzia a že se nemáte máčet v jezeře, už víte z minula.

Etiopský kalendář je zajímavý! Našeho 11. října tady měli 30. září 2012; omládla jsem o sedum let a ani nevim jak. I čas tu počítají jinak. V 16:30 bylo jejich 10:30 – prostě od východu slunce – jedna, dva.. .no, logiku to má. Takže místo vyhlazování vrásek botoxem, můžete dorazit do Etiopie, pár let je hned dole 🙂

Něco málo k místnímu jazyku. Etiopané mluví amharštinou, taková roztomilá mluva. Samozřejmě je nutné znát pár slovíček, ne, že byste se zde domluvili, to už spíš tou angličtinou, ale uděláte jim tím radost a já osobně je často pobavím. Například, než ze sebe vykoktám jejich „děkuji“. To se totiž řekne amasagenalo. Ptala jsem se jich, proč nemají nějakou kratší verzi, že než to ze sebe vysoukám, tak už je dotyčný dávno pryč. Tak se jen děsně smáli. No, zkuste si to říct 🙂 a teď se nedívejte a zkuste to říct zpaměti. A pak za pět minut. Pamatujete si to?

Pozdravení: říkají něco jako „Salamne“ pánům a „Salamneš“ ženám. Pak mají něco hromadnýho, Salamnaču myslim. K tomu zdravení ještě: podávají si tu ruce, někdy se ten druhý chytne jen za zápěstí (například mají špinavou ruku od jídla) a pak když jste s někým fakt kámoš, tak to jsou podané ruce a pak se dotknete rameny křížem – hmm, běžte si to vyzkoušet a napište, jak to šlo.

Jedna zvláštní záležitost je jejich souhlas. Zní to jako naše leknutí. Takový to překvapení nebo úlek, jak se tak nějak až hlasitě nadechnete, žejo? Zkuste si to. No a tohle oni dělají fakt často, když jim něco říkáte. Pořád jsem si říkala, proč je tak překvapená? A ono houby, oni tím vyjadřují, že vám rozumí/souhlasí.

Kdybyste tu sháněli rohlík, tak se ptejte „Dabbo ale?“ „Máte chleba?“ Chleba tu nemaj, dycky dostanete rohlík nebo housku, když mají. Tak a teď to „Hulet brčko“, to je zásadní. Znamená to dvě sklenice/skleničky 🙂 A pár počtů, když už jsme u toho: And, Hulet, Sost. Tak a můžete začít s opáčkem.

A ještě k těm tyčkám s hovínky: přijel kolega z fieldu a že se velmi pobavil, když mu vyprávěli, že někteří místní farmáři, když už je těsně před sklizní, dají exkrement do pytlíku, navážou na vysokou tyč a ty rozmístí kolem své úrody. Věří tomu, že to úrodu ochrání proti zlodějům. Stejný kolega se jel podívat na oplocený objekt, který souvisí s jeho prací, něco s vodou. Oplocené to bylo, ale chyběly dveře. Schovali je, aby je někdo neukradl. No a kolegové si pak celou cestu zpět do města dělali srandu z toho, že tam místo dveří zapíchaj tyhle tyče se spešl pytlíkem. No, musí se to nechat, sranda s nimi tady je veliká. A to myslím vážně. Etiopani mají smysl pro humor, rádi se zasmějí a o to jde.

Taková další zajímavost, co mi kolega prozradil, je to, když Etiopan odjíždí ze země, tak si s sebou bere hodně sušené Injary – to je ta kyselá placka, co vypadá jako palačinka, samotná chutná divně, ale s tím, co na to dávaj, tak je to fakt dobrý (můžu tady jíst jen to, což je trochu divný asi). Jinde tohle jídlo neseženete, takže to si opravdu vozí s sebou. Jedí to celý život a najednou to nemají, takže bez toho údajně hodně trpí. Opravdu tady nejedí skoro nic jiného. Ale to nejvíc zajímavý je to, že jim také chybí pachy. Údajně si s sebou berou i svoje bankovky (a že ty jsou teda pořádně jetý!), daj si je do pytlíku, pořádně zavážou a občas, když se jim hodně stýská, tak si k tomu přičichnout. Ale prej mám upozornit, že tato historka koluje a není úplně potvrzená, ale Injaru vozí na 100%, to mám z první ruky. Já věřím, že má závislost přejde tak rychle, jak skočím do letadla 🙂