Moldavsko – víno a dortíky

Tři týdny strávené v Moldavsku, nebo-li správně řečeno v Moldavské republice. A nyní pozor, pár testovacích otázek: dokázali byste ukázat na slepé mapě, kde přesně Moldavsko leží? Jakým jazykem či jazyky se tam mluví? A nebo jak se jmenuje hlavní město?

Pokud nevíte, nic si z toho nedělejte, nejste sami a proto čtete tento blog, abyste se dozvěděli něco nového, žejo? A pokud to všechno víte, tak gratuluju a pro vás bude určitě zajímavých pár špíčků, kterých jsem si za svůj krátký pobyt všimla.

My (naše organizace) jsme v Moldavsku už od roku 2003 a šlo především o rozvojovou pomoc, což se změnilo eskalací situace na Ukrajině v tomto roce, tím se náš program rozšířil i o humanitární pomoc (jo, koukni na mapu) a mise se celkově rozrostla, nedávno ještě pár zaměstnanců sedících v jedné kanceláři, dneska čítá cca 60 kolegů a kolegyň.

Moldavsko patří mezi nejchudší země Evropy!!! Hlavní město je Kišiněv, mluví se tam rumunsky a rusky a pokud jste to ještě neudělali, podívejte se na mapu, kde přesně leží. Jop, nemají to lehké..

Je tam o hodinu více, než u nás a pár stupňů tepleji, jako tak o dva až pět. Takže žádný velký rozdíl, ale nebyla jsem tam v létě a při návratu do ČR zažívám neobvykle teplý podzim – dneska 23 stupňů, cože??

To nejlepší na Moldavsku je jejich víno, fakt. Každej to říkal, ještě k tomu přidávali sushi, to bylo divnější, ale to víno! Já tomu zas tak nevěřila, ale to vám je zážitek, že si říkáte, že doma si to víno už prostě nedáte. Naštěstí tohle mě přešlo vcelku rychlostí světla. Sushi – ano, mají tam restaurace, kde fakt dokáží dělat výborné sushi, ale jejich národní pokrm to rozhodně není, haha. Co jsem si tam ale fakt užila, tak to byly různé dortíky. S kolegyněmi každá procházka znamenala jít kolem kavárny či cukrárny a cokoliv objednadného byla jistota. Jednou jsme je zmátli tím, že jsme chtěli kafe, zákusek (to je taky vtipný slovo) a víno. Nevím, zda-li to bylo tou angličtinou nebo pro ně divnou kombinací? Netuším, ale ptali se nás 3x jaké víno a jestli víme, že si objednáváme suché.

Měla jsem štěstí, že první víkend, co jsem tam trávila, tak se pořádal Wine festival, to bylo super. Dojdete na takovej velko place, což je centrum, tam si koupíte za 200 jejich (Moldovan Leu) knížečku kuponovou a pak obcházíte stánky a za každej kuponek vám nalijou ochutnávku. Bylo to fajn, především díky tomu, že nás náš místní kolega skvěle provedl, věděl, co nesmíme minout. Byl to moc hezký večer plný setkání kolegů, dalších cizích lidí, hudby a závěrečného piva – jo, točej tam Budvajzra a kolega nepije víno a tohle byl jeho poslední večer před cestou domů; taky byste to pro něj udělali.

Kozlovna – když už jsme u toho piva – mají tam naši Kozlovnu, nešla jsem tam, my byli skoro stále po cukrárnách 🙂

Psy tam mají na vodítku, ale taky hodně jen tak po ulicích, psí gangy, ale asi jsou hodní, nevim, sledovala jsem je z okna, jak spořádaně jdou ve směčce a hlídaj si jeden druhého, auta jim dávají přednost. To dají i vám, ale občas jsem nevěřila, že to dobrzdí.

Koupíte tam všechno, co tady, jen je to trochu dražší. Otevřeno mají skoro pořád, v restauracích se najíte velmi dobře a opět zmíněné cukrárny – ty jsou v topu. Kolegyně a kolegové mě v práci každé ráno překvapili tím, že společně snídali, to bylo takové roztomilé a co bylo na stole, to nabízeli ostatním, pohostinnost je tam velká. Na oběd si buď někam zaskočíte, nebo si objednáte jídlo – to se muselo stihnout do 9:30, což jsem stihla tak jednou, ale hlady tam opravdu nemát šanci trpět.

Co se města samotného týče, moc nevím, tolik jsem toho prochodit nestihla, ale mají krásné parky, plné kavárniček a fontán. Budovy i chodníky jsou nastřídačku opravené nebo hodně rozbité. Říká se, že v Kišiněvě toho nemáte moc co vidět a nejspíš na tom bude něco pravdy, zase to máte kousíček do Rumunska, takže výlety se podnikat dají.

Kancelář máme dvě minuty od místa, kde jsem bydlela a tomu byste nevěřili, že i tak může mít někdo problém ji najít – mno, jak to říct, vy víte, že já na sebe prásknu ve finále všechno, takže ano: nahoďte úsměv a pobavte se. Už příjezd z letiště byl zvláštní, protože pan taxikář mě vyložil a chtěl mě tam nechat, což jsem se nedala a řekla, že netuším, kam jít. Načež zjistil, že on to taky netuší, jen jsme měli v ruce asi tak kilový svazek klíčů :)) Jedna brána nereagovala, oběhli jsme to, volali někam – ne neuměl anglicky, ale to není problém, to víme – zkoušel hodně věcí, pak jsme se přes kód dostali za jedny vrata, pak do prvních dveří a tam to vzdal, odložil můj kufr, řekl něco asi na pozdrav a zmizel :)) Já nějak našla dveře do správného bytu a jala se lovit internet, měla jsem být za 20 minut v kanclu na schůzce – pohoda, dyk je to 2 minuty! Když jsem donutila pod výhružkou internet ke spolupráci, nacvakla jsem adresu kanclu a hele, napsalo mi to dvě minuty, takže to bude správně a vyšla jsem. No jo, no, nezapomínejte, že jsem v 7 ráno už seděla v letadle, takže únava byla značná a ano, ty dvě minuty byly pro cestu autem a jakože tam maj dost jednosměrek, tak jsem se tam točila, jak zmrzlý máslo na rozpálený pánvičce. Jo a horko mi bylo, to je pravda. Jak se můžete ztratit dvě minuty od kanclu? Zeptejte se mě!

Zpátky mě už raději dovedli, vše ukázali, pár věcí jsem věděla sama, jakože tam třeba nepijete vodu z kohoutku, ale na to byste přišli sami, je fakt hodně divná. A my tu pitnou vodou i splachujeme… nojo, já vim. Taky bylo kouzelný, když se rozhoukal protipožární alarm – jen tak, teda protože jsem dělala toust, naštěstí doma byla Katarína, nastoupila na štafle a desetikrokovým hmatem ten strašnej alarm umlčela. To se pak stalo ještě tak třikrát 🙂 Pak tam byl ještě jeden takovej rušič, ale to je spíš vtipný: každej večer tam jezdí čistící traktor. Jo, traktor, kterej má za sebou vozejček s vodou a kartáčema a tu křižovatku projede opravdu z každé strany, jede dooost pomalu a dělá dooost bordel a jezdí tak kolem desátý večer? Fakt vtipnovtipný.

Níže přikládám pár fotek a pokud si vzpomenu na další perličku, ráda přihodím. A tak se podívejte na naše stránky, kde se dozvíte více, jak pomáháme.

Zatím!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *