Jak se to pozná? Jeden kolega se přezuje ze žabek do normálních bot a ten druhý začne v kanclu nosit čepici. Oba Češi. Nepálští kolegové už dávno sedí v péřovkách a zimních botech. Přitom je to paradox – dneska jsme seděli na terase v triku s krátkým rukávem. No, taky je sobota a nesedíme uvnitř, ale venku 🙂

Mám se tu dobře. Vaří nám tu dobře a zatím se mi ani moc nestýská. Nic mi nechybí (podvlíkačky příště) a dokonce si ani nemůžu stěžovat na nedostatek pohybu, byť kancelář je asi tak minutu od bydlení. Minulý víkend jsme vyrazili do Boudhy (Boudhanat). Šli jsme super úzkými uličkami (plný bordelu, fakt smeťák) a viděli jsme ten normální život Nepálců – jo, i tady hodně žijou na ulici, pře ssvými domy. Došli jsme do Tibetské čtvrti, kde žijí lidé především ze severu a mají trochu odlišné rysy, podle toho je poznáte. Podle jmen také poznáte, jestli jsou Hindu, například Shresta, nebo Budhisti jsou zase Sherpa. Nicméně, když jsme dorazili na místo, zjistila jsem, že už jsem tam jednou byla! Konečně něco, co znám! Jinak mám totiž pocit, že jsem byla tenkrát v trochu jiném Káthmándú, ehm. Což je zajímavé, protože když se bavím s kolegou o Etiopii, tak taky máme oba pocit, že jsme každý byl v trochu jiné Etiopii :)) Ta zeměkoule je pestřejší, než jsem si myslela.

Cestou nazpět jsme si dali domáci Momo – zeleninové knedlíčky, moc dobré! Vedle Dal Bathu je to druhé jídlo, co tu jíme. A Dal bath je rýže a čočka a k tomu se ještě přidává vařená zelenina – brambory a květák a často vajíčko. Sladké tu téměř nejím, protože jak říká kolega: všechno vypadá lépe, než chutná 🙂 Jinak tu seženete i zápaďácké čokolády, takže tu člověk strádat rozhodě nemusí.

Něco málo k ovzduší, čímž je Kathmandu vyhlášené – je to děs. Když chytnete dopravní špičku, cítíte prach, jak vám sedá na mozek. Pořídila jsem si roušku – vždycky jsem to chtěla a tady spíš vypadáte divně, když ji nemáte. No, nevim. Hlavní poznatek je, že je pod ní teploučko, tak ji asi začnu nosit do kanclu. Kathmandu je snad sedmé nejvíce znečištěné město na světě, hodnoty znečištění převyšují to, kdy se v Ostravě vyhlašuje smogová situace (100 mikrogramů na metr krychlový). Tady to bylo jeden den 128 a včera večer, kde nejelo žádné auto, tak 64, tak si to nějak představte. Na druhou stranu se tu opravdu snaží v jiných aspektech ochrany životního prostředí: nepotkáte tu igelitku. Všude dostanete textilní a prej rozložitelnou tašku – zadara, jsou hezky červený nebo modrý a k opakovanému užití. Nebo na farmářském trhu mají dokonce obchodníci označení, jak si vedou: na tabulce mají buď zelené kolečko (dobře) nebo červené. „Say no to plastic – Be part of the Solution Not part of the Pollution. Je to milé, ale paradox jak prase, když se na to podíváte z celkového pohledu. Jinak trh byl suprovej, jak kdyby se člověk ocitl najednou v Evropě. Čerstvé těstoviny, normální (znamená alá evropskej) chleba (tradiční Nepali kuchyně má roti nebo naan, což jsou placky) a taky zelenina, bylinky, kafe, sýry…

Dneska (sobota) jsme vyrazili do Patanu – krásná část a mnohem méně turistická. Celkem jsme nachodili 18 kiláků! A Nepál dnes vyhrál fotbal. Děje se tu totiž velká akce: Jihoasijské hry. Na stadionu to vřelo, hned vedle na kruháku promítali zápas na velké obrazovce, všude mraky policajtů s dřevěnými tyčkami, vedle toho mraky lidí stojících nebo sedících na skútrech pozorujíc zápas mezi Nepálem a Maledivy. Vyhráli jsme 2:1 🙂 Slavit se bude!

Zítra taky: jsme totiž pozvaní na Nepali svatbu naší kolegyně. To jsem zvědavá a vy asi také, takže pak posdílím. Věděli jste, že bílá barva je tu pohřební, ale v černé můžete klíďo píďo na svatbu dorazit? Já taky ne, ale jsem za to celkem ráda, protože co bych si tak vzala jiného netuším.

Z jiného soudku: HR kolegyně Sheela má také náušnici v nose, to je takové vděčné téma v těchto krajích, lidé to vždy potěší, stejně jako když se naučíte pár jejich slovíček. Už umím nepálsky „děkuji“ a taky v těch jazycích začínám mít pořádnej bordel. No a ptám se jí, od kdy jakože má tu nánosnici a ona, že od pěti let!!! A že ji strašně nechtěla, že se bála, že to bude bolet, ale nebylo zbytí, rodiče rozhodli. Haha, já ji chtěla mnohem dřív, ale zase mi to nebylo rodičovstvem dovoleno. Si pamatuju, to byly debaty. Jooo, ty odlišnosti našich kultur.