S cim? S jidlem. A proc? Protoze prijel novej kamos do party. Jmenuje se PRUJEM! A je to peknej hajzlik, to uz vime, ale zase vite, jak je to s kamosema, jen tak ho z party nevyrazite 🙂 Kor kdyz uz je s vami nejakou chvili :))
Poporadku. Na Salaru ze solneho hotelu jsme vyrazeli jako vzdy brzo, ale po snidani. Po snidani taky u me probehla prvni strevni prihoda – pisu, co se deje, bude toho vic. Jen upozornuju.
Rano jsme navstivili 2 krasne laguny plne plamenaku, opet uzasna podivana. U druhe z nich jsme obedvali – uz beze me, dalsi str. prihoda a zima, coz bylo jasny, fucel dost vitr. Jenze me byla zima i v aute, takova ta divna, az kdyz mate na sobe dve trika, mikinu, perovku, bundu a pres sebe deku – pak nam teprve doslo, ze mam zimnici a teplotu jak hrom. A nezabiralo nic. Odpoledne uz mam takove rozmazane, bolel me kazdy kloub v tele, horecka nesla dolu, maximalne jsem se na chvili zbavila zimnice. Z auta jsem uz vubec nevylejzala. Na ubikaci – spali jsme vsichni v jednom pokoji – me ulozili do postele a oblozili dekama, peci jsem dostala perfektni: caj z koky, colu, nabidky k jidlu, strevni antibiotika a dalsi brufen. No, dobre mi nebylo, jsem cíťa a znate to, ty to maj dycky o dost horsi 🙂 Tipuju ale, ze u 39 jsem nekde byla.
V noci jsem pak chvili i spala a tak jak jsme pripijeli na babicino zdravi, az ji z te nemocnice pustili, tak i ted pripili na zdravi me a ono to zafungovalo a nastesti!!! mi rano bylo lepe a ja byla schopna ve 4:30 vstat, sbalit si a odjet se skupinou na posledni salarskou cast! To jsem byla fakt mega rada! Kdo by nebyl, zejo. Bejt marod v pousti, kde mate natrisklej program a hlavne chcete neco videt, by bylo na … (dosadte si vlastni sprosty slovo).
Nakonec vyslo na svetlo, ze strevnima prihodama trpi cela nase skupina, nastesti uz bez teplot. Vtipny jsou lecebny metody: ja tedy ATB, nekdo endiaron (pozdeji plynule prejiti na Ercefuryl – preci si nebudu kazit dovolenou), nekdo smectou a nekdo slivovici (to se musi vypalit). Rozhodne nas to nepreslo hned, je to boj. Nevime, kde jsme k tomu prisli, jen tusime – z jidla pripravovaneho na Salaru asi. Plus drzet tady zadkovou dietu je taky tezky, jidlo je tu jinak vyborny totiz!
Posledni den na salaru jsme videli fumaroly, coz je doprovodna sopecna cinnost – vychazejici tepla a smrduta para ze zeme. Krasna podivana! Efektni s vychodem slunce. Strihli jsme si dalsi lagunu a na zaver termalni koupel (ja nedala, setrila telo a byla zima). A na zaver jeste krasnou prochazku kanonem – a jestli jsem na neci zapomnela, tak se to na fotkach ukaze.
Salar byl bozi. AMEN!
Z Uyuni jsme jeli nocnim busem do La Pazu, bus byl fajn – to v CR nezname a chapu proc. Zde se preci jen vic uzijou na ty vzdalenosti – jo, prej Bolivie ma taky jen 10 milionu lidi. Divny.
CHYTILA JSEM NA JEZERE PIRAŇU, heč!!
Pokracujeme totiz do DZUNGLE – narodni park Serere. Z La Pazu jsme leteli letadelkem pro 19 lidi, ani ja se tam nepostavila rovne. Super vyhledy. Leteli jsme kolem ledovcovych vrcholku tak blizko, ze by si slo sahnout. Hustokrutoprisny! Let nas vysel na 105 dolaru a usetrili jsme mega hodin casu. Takhle jsme byli za 40 minut v Rurrenabaque – tak srandovni letiste jste nevideli. Jak nekde u nas na vesnicce na zapomenute vlakove zastavce 🙂 paradni! Tam si nas hned odchytli a odvezli do mestecka – kancelare, kde jsme vyfasovali holiny, plasteny, vody a pruvodce Roberta, kterej je tu s nami cele tri dny. Mluvi anglicky (ne ze bychom mu dycky rozumneli) a je ftipnej. Z Rurre jsme jeli 2 a pul hodiny lodickou – s motorem. Dostali jsme obed a paradni vyhledy na dzungli kolem.
Bydlime v krasny lodgi postavene jen ze dreva a siti. Takze je porad videt vsude kolem. Koupelna i zachod privatni a se zabickou a mravenci. Jen casto netece voda, coz s nasim zadkovym stavem neni ideálni – ale oboje se vice ci mene lepsi, takze dobry a porad jsme vic cisty nez zanedbany 🙂 to same se neda rict o nasem obleceni. Pokusy o prani jsou vtipne, neschne to, samozrejme :))
Jo a neni tu elektrina, generator zapinaji jen dle potreby, max 3 hodiny denne. Takze mam vybitej fotak i mobil – jo a signal? – hahaha! Vsude maji teda svicky a je to romantika, az na ty komary 🙂
Casa grande je hlavni budova, kde je kuchyne a toaleta, kde jsou 2 obrovsti pavouci – neco jako sklipkan, jojo, neni to jednoduchy.
S Robertem jsme byli nekolikrat projit denni dzungli a videli jsme: spoustu ptaku, motyly, zabu, opice, opice, opice, hada, veverku, myvaly, zdomacnelyho tapira, etc a spoustu rostlin a stromu a mraky toho bylo! Vecer jsme pak vyrazili na jezero, coz by nebylo tak divny, dokud jsme nerozsvitili celovky: podel brehu se rozsvitilo spoustu a jeste vic svetylek – oci kajmanu!!! To bylo fakt husty!
Druhy den jsme vyrazili na jezero za dne pozorovat ptaky a chytat ryby 🙂 Resp. PIRANE! Nejdrive to vypadalo beznadejne. Jo, zadny pruty, jen vlasec na drivku 🙂 Ja chytla dvakrat malinkatyh sumecka. Betka hned piranu. Ja pak mela stesti a chytla dve pirane, co se ted pripravuji v listech venku na ohni a pak jednu malou, tu jsme pustili zpet. Velkej zazitek. Hlavne kdyz se nam pirana mrskala v lodi mezi a my jecely a nevedely co s tim – s Betkou, zejo :))
Vecer jsme si pak jeste strihli nocni dzungli – nejvetsi zazitek byl kolem hlavni budovy Casa grande – tam jsme narazili na tarantuli, ktera si od nas vzala velkyho svaba (zase jsme si vyjekly). Pak nam dalsi tarantule bezela po zdi u hlavy, uf!
Na co jsme si sahli: ochoceny tapir, chodi tu porad kolem. Opice – chodej sem odpoledne a maj i mimino a normalne po vas splhaj :)) a papousek, ten nam vlezl na ruku. A asi spoustu dalsiho, je toho fakt hodne a je to super a prsi!
Jdeme balit, pak jist nase pirane a frcime zase jinam. Na pampu
. A proc? Protoze prijel novej kamos do party. Jmenuje se PRUJEM! A je to peknej hajzlik, to uz vime, ale zase vite, jak je to s kamosema, jen tak ho z party nevyrazite 🙂 Kor kdyz uz je s vami nejakou chvili :))
Poporadku. Na Salaru ze solneho hotelu jsme vyrazeli jako vzdy brzo, ale po snidani. Po snidani taky u me probehla prvni strevni prihoda – pisu, co se deje, bude toho vic. Jen upozornuju.
Rano jsme navstivili 2 krasne laguny plne plamenaku, opet uzasna podivana. U druhe z nich jsme obedvali – uz beze me, dalsi str. prihoda a zima, coz bylo jasny, fucel dost vitr. Jenze me byla zima i v aute, takova ta divna, az kdyz mate na sobe dve trika, mikinu, perovku, bundu a pres sebe deku – pak nam teprve doslo, ze mam zimnici a teplotu jak hrom. A nezabiralo nic. Odpoledne uz mam takove rozmazane, bolel me kazdy kloub v tele, horecka nesla dolu, maximalne jsem se na chvili zbavila zimnice. Z auta jsem uz vubec nevylejzala. Na ubikaci – spali jsme vsichni v jednom pokoji – me ulozili do postele a oblozili dekama, peci jsem dostala perfektni: caj z koky, colu, nabidky k jidlu, strevni antibiotika a dalsi brufen. No, dobre mi nebylo, jsem cíťa a znate to, ty to maj dycky o dost horsi 🙂 Tipuju ale, ze u 39 jsem nekde byla.
V noci jsem pak chvili i spala a tak jak jsme pripijeli na babicino zdravi, az ji z te nemocnice pustili, tak i ted pripili na zdravi me a ono to zafungovalo a nastesti!!! mi rano bylo lepe a ja byla schopna ve 4:30 vstat, sbalit si a odjet se skupinou na posledni salarskou cast! To jsem byla fakt mega rada! Kdo by nebyl, zejo. Bejt marod v pousti, kde mate natrisklej program a hlavne chcete neco videt, by bylo na … (dosadte si vlastni sprosty slovo).
Nakonec vyslo na svetlo, ze strevnima prihodama trpi cela nase skupina, nastesti uz bez teplot. Vtipny jsou lecebny metody: ja tedy ATB, nekdo endiaron (pozdeji plynule prejiti na Ercefuryl – preci si nebudu kazit dovolenou), nekdo smectou a nekdo slivovici (to se musi vypalit). Rozhodne nas to nepreslo hned, je to boj. Nevime, kde jsme k tomu prisli, jen tusime – z jidla pripravovaneho na Salaru asi. Plus drzet tady zadkovou dietu je taky tezky, jidlo je tu jinak vyborny totiz!
Posledni den na salaru jsme videli fumaroly, coz je doprovodna sopecna cinnost – vychazejici tepla a smrduta para ze zeme. Krasna podivana! Efektni s vychodem slunce. Strihli jsme si dalsi lagunu a na zaver termalni koupel (ja nedala, setrila telo a byla zima). A na zaver jeste krasnou prochazku kanonem – a jestli jsem na neci zapomnela, tak se to na fotkach ukaze.
Salar byl bozi. AMEN!
Z Uyuni jsme jeli nocnim busem do La Pazu, bus byl fajn – to v CR nezname a chapu proc. Zde se preci jen vic uzijou na ty vzdalenosti – jo, prej Bolivie ma taky jen 10 milionu lidi. Divny.
CHYTILA JSEM NA JEZERE PIRAŇU, heč!!
Pokracujeme totiz do DZUNGLE – narodni park Serere. Z La Pazu jsme leteli letadelkem pro 19 lidi, ani ja se tam nepostavila rovne. Super vyhledy. Leteli jsme kolem ledovcovych vrcholku tak blizko, ze by si slo sahnout. Hustokrutoprisny! Let nas vysel na 105 dolaru a usetrili jsme mega hodin casu. Takhle jsme byli za 40 minut v Rurrenabaque – tak srandovni letiste jste nevideli. Jak nekde u nas na vesnicce na zapomenute vlakove zastavce 🙂 paradni! Tam si nas hned odchytli a odvezli do mestecka – kancelare, kde jsme vyfasovali holiny, plasteny, vody a pruvodce Roberta, kterej je tu s nami cele tri dny. Mluvi anglicky (ne ze bychom mu dycky rozumneli) a je ftipnej. Z Rurre jsme jeli 2 a pul hodiny lodickou – s motorem. Dostali jsme obed a paradni vyhledy na dzungli kolem.
Bydlime v krasny lodgi postavene jen ze dreva a siti. Takze je porad videt vsude kolem. Koupelna i zachod privatni a se zabickou a mravenci. Jen casto netece voda, coz s nasim zadkovym stavem neni ideálni – ale oboje se vice ci mene lepsi, takze dobry a porad jsme vic cisty nez zanedbany 🙂 to same se neda rict o nasem obleceni. Pokusy o prani jsou vtipne, neschne to, samozrejme :))
Jo a neni tu elektrina, generator zapinaji jen dle potreby, max 3 hodiny denne. Takze mam vybitej fotak i mobil – jo a signal? – hahaha! Vsude maji teda svicky a je to romantika, az na ty komary 🙂
Casa grande je hlavni budova, kde je kuchyne a toaleta, kde jsou 2 obrovsti pavouci – neco jako sklipkan, jojo, neni to jednoduchy.
S Robertem jsme byli nekolikrat projit denni dzungli a videli jsme: spoustu ptaku, motyly, zabu, opice, opice, opice, hada, veverku, myvaly, zdomacnelyho tapira, etc a spoustu rostlin a stromu a mraky toho bylo! Vecer jsme pak vyrazili na jezero, coz by nebylo tak divny, dokud jsme nerozsvitili celovky: podel brehu se rozsvitilo spoustu a jeste vic svetylek – oci kajmanu!!! To bylo fakt husty!
Druhy den jsme vyrazili na jezero za dne pozorovat ptaky a chytat ryby 🙂 Resp. PIRANE! Nejdrive to vypadalo beznadejne. Jo, zadny pruty, jen vlasec na drivku 🙂 Ja chytla dvakrat malinkatyh sumecka. Betka hned piranu. Ja pak mela stesti a chytla dve pirane, co se ted pripravuji v listech venku na ohni a pak jednu malou, tu jsme pustili zpet. Velkej zazitek. Hlavne kdyz se nam pirana mrskala v lodi mezi a my jecely a nevedely co s tim – s Betkou, zejo :))
Vecer jsme si pak jeste strihli nocni dzungli – nejvetsi zazitek byl kolem hlavni budovy Casa grande – tam jsme narazili na tarantuli, ktera si od nas vzala velkyho svaba (zase jsme si vyjekly). Pak nam dalsi tarantule bezela po zdi u hlavy, uf!
Na co jsme si sahli: ochoceny tapir, chodi tu porad kolem. Opice – chodej sem odpoledne a maj i mimino a normalne po vas splhaj :)) a papousek, ten nam vlezl na ruku. A asi spoustu dalsiho, je toho fakt hodne a je to super a prsi!
Jdeme balit, pak jist nase pirane a frcime zase jinam. Na pampu