Videt La Paz a zemrit! Neskutecne misto. Urcite jedno z top mest, ktere jsem navstivila. Uz prijezd byl zajimavy! Jeli jsme z Copacabany takovym starickym busem, ale co, krajina byla suprova, samy kopce a silnice se porad nekam tocila, bylo na co koukat. Hur se to uz pres upatlany okenko fotilo.

Pak se najednou vystupovalo – vsichni. Mala vesnice? A proc? Protoze privoz. Jezero Titicaca nas proste provazi porad. Lidi jeli malou lodi, total neosvetlenou a to uz byla sakra tma. Bus jel na takovem podivnem plavidle. Sranda to byla, uvidime, co fotky. La Paz jsme poznali bezpecne, vsude dokola spoustu svetylek, od zdola az nahoru a vsude kolem. Jak Vanoce. Hostel jsme sehnali hned diky novemu kamosovi Mikelovi ze Spanelska.

Rano jsme si dali snidani – houska s bobeckem masla a tekutou marmeladou, porce se zmensily oproti Peru, ale hlad je hlad, jsme rozezrani, jime temer v kuse, paradni tomje – a vyrazili do mesta. La Paz je nejvyse polozene hlavni mesto na svete (3660), 1,4 mil obyvatel a maj tu super MHD! Je to mesto kontrastu. Bordel tu je a smrad. Vedle toho upraveny a vyzdobeny travniky. Budovy vybydleny, hnusny, zasly a vedle toho krasny kostel nebo temer evropsky moderni vilka. Mraky dratu, schodu, deravych kanalu a stavitelsky chaos. Ovsem, cele mesto je postaveny v kotlyne, vysoky budovy, divny baraky i ty hezky domy jsou vysaveny od spodu az po okraj velkyho doliku. Do toho skaly, divny prirodni utvary a ostry svahy. Jak to tam drzi, netusime. Ale podivana super – hlavne v noci! A hlavne z lanovky!!! Houby lanovky ala Petrin! Lanovka tu slouzi jako mestska hromadna doprava. Jeli jsme jen jednou linkou, 17 minut! Myslim, ze tu maj zatim 4 – 5 linek, neco ve vystavbe. A vypada to uplne presne jako v Rakousku na lyzich, kabinky pro 6, jen tam chybej drzaky na lyze. Jedna jizda stala 3 Boliviany (3×3,5 na kacky ale presny to neni). Proste frcite si to nahoru/dolu a mate mesto jak na dlani. Cumite lidem na dvorky, koukate jak kluci hrajou fotbal, kdo se kde liba na ulici bo hraje kapela. Jako mnohem lepsi styl metra 🙂 Nemeli jsme tolik casu, museli jsme zase neco ochutnavat 🙂 Jinac bychom urcite projeli linek vic. Priste!

Dopoledne jsme jeste stihli vylet do Mesicniho udoli, vlastne porad jeste ve meste a to taky bylo neco! Prapodivne prirodni utvary. Jakoby velke homole hliny a kamenu. Nechapeme, jak to drzi pokupe. Kdyz se toho clovek dotknul, dost se to drolilo. A oni na tom savej baraky. Prolezli jsme to skrz na skrz, dali svacu (jist se musi!), zahledli „velke halo“ – coz je duha kolem slunce (zkusim sem frknout fotku) a nakoupili u mistniho skromneho umelce krasne obrazky. Pak zacalo prset, tak jsme zmenily plan a misto hory jeli prave do centra a na lanovku. Dobre jsme udelali.

Po lanovce to chtelo jeste trochu prozkoumat mesto, tak jsme sli ke kralovskemu palaci, kdyz v tom nas neco mohutne ohodilo. No, nas.. Spis Betku, my chytli uz jen odstrik, chvili jsme teda tapali, co to bylo a ono holub! Ale to musel bejt mega jeden! 🙂 Na namesti jsme zjistili, ze jsou dobre ziveni, je to atrakce, koupite pytlik kukurice a uz je ladujete. To my si radsi koupili pro sebe pytlik: banan prazeny a arasidy solene.

K veceri jsme zasli do mistnackeho fasfoodu a dali si: lomo saltado, lomo montado a tallarines lomo :))

Pak jsme zjistovali co dal, jak na Salar a do dzungle, ale to bylo podivny. To se nam podarilo az dalsi den.

Zaver je jasnej: milujeme jidlo, milujeme LaPaz!!

P.S.: po celonocni jizde spacim busem – je 6:24 – jsme se ocitli v UYUNI – mestecko, odkud se vydame na SALAR, jeden z highlightu celeho vyjezdu. Ceka nas jezdeni z mista na misto, spani v podivnych ubikacich, kde neni jistej internet. Budeme fotit a dokumentovat a zas vam to sem vsechno frknu, jak to jen pujde. Zatim ADIOS! 🙂

FOTKY NEJDOU NAHRAT 🙁