Tak jsme ve 4:20 nevstali – prselo. Ani v pet, v sest, v sedum taky prselo, takze v osum jsme sli na snidani a pak teprve vyrazili vzhuru. Betka s Risou to tedy dali i za deste. Bylo vedro, zkratili jsme, co se dalo – rukavy a nohavice a v tom vystupu si ani nevsimli, ze nas zerou! A jak!!! Svine jedny maly neviditelny!

Machu Picchu je velky, je vysoko a stoji za to videt. To je jasna! Nase ruznoroda skupinka byla ruznoroda i zde, nekdo to prosel co se dalo (blaaazni), nekdo mene a nekdo se spokojil predevsim s krasnym vyhledem. Lidi tam bylo dost, ale dalo se to. Strazci pamatky porad na nekoho piskali a usmernovali. Jinak pocasi nam nakonec vyslo skvele a zazitek je nas. A mraky fotek. S lamou nebo bez. Vsak se teste na promitani, zkratka z toho nevyjdete 🙂

Odpoledne jsme pak bezeli dolu, tam nas dozrali uz uplne. Repelent nerepelent. A nejsou to komari, ale prej muchnicky. Fuj je to tak i tak.

Vecer jsme zabehli spolecne na veceri – 8 lidi – skupina byla komplet. Mate v tom bordel? To nevadiii :)) ale tak pro poradek: Betka, Risa a Dorka (5 tydnu), Ivuska, Evka (dorazila pozdeji, zustava do konce), Pavla s Tomem a Mirek (kratsi pobyt). Jestli v tom mate bordel dal, nevadi :))

Jidlo: je dobre si vzdy cenu ujistit predem, tady nas prekvapovalo, ze nam k tomu najednou uctovali nejakou „tax“, ale budete se s nima hadat? Jidlo vychazi na cca 20 solu (krat 7 a jste na nasich), fakt zalezi. Ale vetsinou jsou to velke porce. Jime zde bud kure nebo lamy 🙂 K tomu ryze a hranolky, ale byva to ruznorode a snad jsme jeste nemeli vylozene hnusny jidlo. A polivky tu maj skvele! Na morce stale cekame 🙂

A neopijime se zde. Takze neco jako detox ano! Kdyz uz, tak si dame pivko a taky jsme dopijeli slivovici, ale te je malo a spis slouzi jako desinfekce, samozrejme. Nebo jako pripitek na babiccino zdravi. Taky si, prosim, dejte!

Dalsi den – 27. zari – normalne jsem se musela zeptat, protoze v tom mam hokej – jsme se potkavali uz v sedum rano a vyrazili na dlouhou cestu z mesta. Co je super, tak to, ze clovek zazije spousty druhu ubytka. Tady jsme spali na dvou ruznych mistech po ruznych poctech lidech, treba 5 lidi – kdyz si pet lidi sunda pohorky, tak se musi udelat co? Vsichni se musi potrit Tea tree olejickem proti stipancum 😄

Hele, ja dneska pisu divne, vim to. Bude to bud tim, ze jsme v noci temer nespali, nebo tim, ze mi stipance lezou na mozek, nebo tim, ze se uz tesim do Coca muzea 🙂

Z Aguas Calientes jsme vyrazili po sedme, opet po kolejich, cestou dali luxusni snidani – nekdy nas ten servis fakt prekvapuje a zereme tu ve velkem!   Sehnali „colectivum“, popojeli kus po klikaticich, zase jedli, nastoupili na bus – vam povim, dycky kdyz si bookujeme bus, tak musime vyplnovat jmena a ciska pasu a porad dokola. Jinak vstupenku dostavate i kdyz jdete na verejne „baňo“ – k toaletaku 🙂

A tahle cesta byla nase posledni spolecna – cast skupiny vystoupila nekde v polich (ridic zapomnel zastavit) a my – Ivka, Evka, Dorka – pokracovaly az do Cusca, ktere uz celkem dobre zname – se jen tak rika, zejo, ja bych se tam dokazala ztratit na prvni dobrou. Tam jsme uz stihly jen presun na jinej autobusak, koupit listky, navstivit mistni KFC (kure, ryze, hranolky a inka cola), vybavit se co nejteplejsim oblecenim a nastoupit na bus smer PUNO – cekala nas nocni sestihodinova cesta. Mely jsme spat. Nespaly. Proc? Zima velikanska!!! Jasne, to slysite porad, ale realita je vzdy horsi! Iks tricek, perovka, dalsi bunda, cepice, rukavice, batoh na sobe – zahreje a hlidate si ho – i ridic nas varoval! Ale i tak na vas fuci studeny vichr z hor.

Puno je tu predevsim kvuli Titicaca – nejvyse polozene splavne jezero – Ivusko kolik? 3830 metru nad morem! Takze zase smrkame krev (sorry, je to tak), ale jinak snad dobry uz. A Puno je fakt hnusny a smrdi to tady mocuvkou (sorry, je to tak). S holkama jsme mely stesti na hostel, to si uzivame a taky na obed: menu za 8 solu = predkrm, polevka, super hlavni a jeste dezert a drink. A skvele mila obsluha – to nebejva caste, byt my se snazime byt mili, ale gringo je gringo. Pivo jsme si daly a pak slofika! Mezitim se nam vypralo pradlo – to funguje luxusne a ted frcime do toho muzea.

Zdravotni neduhy mame jen male: me chytaj zada a Eve natekly total kotniky z tech stipancu, snad se to brzy spravi.

Zitra vylet na Titicaca – cely den.

A zitra ma moje segra NAROZKY, takze vse nejlepsi, kocko! Posilam peruanskou pusu a normalne se mi stejska!!! Kdo se prida ke gratulaci? 🙂

se ty fotky skladaj debilne, nevim proc! :/

Vase D.