Meeeegaaaa zacpa! Stojíme v serpentinach na okraji Kathmandu, hodka to uz bude urco a zatim to nevypada, ze by se to vyznamne chtelo pohnout. Jako pocitali jsmems tim, ne ze ne, proste to tu tak chodi, taky mame satky pres nos a pusu,protoze jsou tu mraky prachu a smradu ze vsech moznych vehiklu.
Celkove doprava je tu zajimava – jezdi se tu vlevo, ale nas kapo ridic byl stejne vetsinu casu vpravo, predjizdi se neustale. Jo a maj tu zakaz troubeni – psala jsem to uz? Porad teda troubej, ale tak o 80% min. Husty!
Nez jsme se dokodrcali sem, cekal nas posledni den po svych – nemam tu wifi,tak nevim, kde jsem skoncila. Ale urco jsem nepopisovala cestu dzipy, zazitek to byl! Do Kathmandu jedeme dva dny, nejdrive po silene ceste a proto ty dzipy. Bagly sly na korbu,my dovnitr a Proky nas dost dopredu pripravoval na to, ze je to cesta vyzivna a dlouha a srazy a nekomunse to nemusi libit. No, me teda moooc! Sice jsem mirne marod, ale tak clovek se musi nejak rozptylit, poprosila jsem, estli taky muzu na korbu. Dve mistnacky byly moc rady, ze muzou dovnitr auta a ja se Zbynou, Shreeem a klukama usatejma jsme meli legraci nahore. Samo zacalo i prset, ale uz je tu zase teplo,tak to nevadilo. Zdravili jsme vsechny kolemjdouci, kluci se naucili “ahooooj” a bylo fajn videt jak se tim kazdy bavi :)) Ono to teda nebylo jen tak se tam udrzet, hazelo to s nama sem a tam a nasledky jsou viditelne: mam asi 12 modrin, modrej celej blok a jsem celkove rozlamana, ale stalo to za to 🙂
Odpo jsme vybehli na kopec k chramu, koukli na vrcholky hor, pokecali s mistnakama,zatocili mlynkama a vecere plus louceni s nosici. Nekteri zustavali nebo jeli po vlastni ose.
Dnes minibus a zase celej den nicmene uz po mnohem lepsi ceste do Kathmandu. A tim to konci! Zitra tu budeme jeste cely den, pak odlet do Istanbulu, tam jedna noc a frrr nach Prag. Estli este napisu, nevim. Kdyz ne, vidime se v Praze. Ted se jdu ponorit do prachovo smogoveho polstare a doufat, ze brzo budem na hotelu. Rozjelo se to, ale taky se razantne zmenila vozovka – k horsimu