Takhle to vypadalo, kdyz to priletelo

(Peto, dobre jsme to zabalily. Ani jsem to neodmotavala, jen jsem odrizla – mym nozem a cizejma rukama – vrsek. Krabice pripravena na odvoz ;))

  
Takhle kdyz jsem to vytahla…a nebyl to hezky pohled!

  
A tady je to uz v poradku 🙂

Ale sranda to nebyla. Po desetihodinovem letu, prestavce v Soulu a pak jeste dalsich 4 a pul hodiny do Cebu – temer bez spanku, vedro jak blazen, s cizejma lidma okolo. Nejdriv jsem odrezala vsechny ty rychlo pasky, nasadila sedlo a dosla inspirace. Nastesti se primotal pruvodce a nahodilmmi prehazku, srovnal vsechny dratky a nahodil riditka – jeste, ze mimv servisu udelali tecku k tecce, aby bylo jasny, jak to tam patri. Jinej pomocnik namontoval slapky, ja si pak nahodila tu vec na vodu a zadni svetylko 🙂

Co jsem se urcite poucila: neee kazda univerzalni brasna na riditka pasuje na kazde kolo 🙂 Na my kolo nejde vubec dat, ale dalsi pomocnik mi ji tam sikovne pripevnil pomoci popruhu a gumicuku. Diky!