Je dulezite se ucit jazyk dane zeme… 🙂 Jo a je 18. 10. a priznam se, ze vubec nevim,co za den. Je to tu hodne bozi. A pritom blbe spim – myslim, ze minula noc ale byla poznamenana tim, ze jsem vyzahla snad litr cerneho caje. Vecer. Dnes zustavam u pivka 🙂

Dnes jsme nastoupali 600 metru (317 pater, prej dve Ajfelovky – oni si tu ze me delaj srandicky, tak tezko rict. Jo a neni tu signal, abych si to overila).

Rano jsme vyrazili o pul hodky driv nez predchozi den. Sli jsme stale podel reky Budhi Khandaki nebo tak nejak a udoli to bylo krasny. Tezko popisu, radeji pak ukazu fotky.

Rano se k nam pripojil novy nosic, ten puvodni, snad 15ti letej kluk, dostal infekci a musel zpet domu. Proc o tom pisu, novej nosic mel vyholenou hlavu, jen takovej ocasek mu zbyl. A to znamena, ze mu nekdo v rodine umrel.

Pocasi je naprosto super. Vedro, to jo, tece z nas, ale nejak to k tomu patri. O to zajimavejsi bude az se ochladi. Cestou potkavame dalsi turisty a ze jich je a taky muly, cesticky jsou hodne uzke a vetsinou z jedne strany je sraz, takze to trochu zdrzovalo, jinak se slo fajn. Pak zacal stoupak, uf.

Myslim, ze nas ale jeste cekaji horsi chvilky a to teprve bude! Nastesti pohory dnes fungovaly dobre, nemusela jsem prezouvat, snad to vydrzi 🙂