Je pondeli (16.10.). Dnes jsme se presouvali z Khatmandu do Soti Khola. Nevim, kolik to je kilaku, ale zabralo nám to cely den! Busem jsme jeli. Rano vse cajk, baleni, snidane, odchod z hotelu, nosici uz s nami a i bus na miste. Pak mega zacpa z mesta ven, aj rum jsme stihli dokoupit, nez se to hnulo a rum nas provazel de facto cely den. Dobrej! Cesta busem byla extremne zajimava. Samo to nebyl zadnej vychytanej stroj, ale obyc bus. Nepalskej no. Ale ta cesta! V Praze by se tomu mozna i rikalo atrakce, lidi by za to platili poradny prachy, akorat rozdil by byl v tom, ze by ucastnici dostali helmy a trikrat je pripoutali. Bus se kymacel ze strany na stranu, skakali jsme v nem jak kozy a navdavkem jsme k tomu dostali extra porci prachu. Je fakt, ze Kathmandu je mega prasny, ale tahle cesta to byl mor. Vsude byly nanosy, my pokryti vrstvickou prachu a pred usty kapesniky nebo co kdo nasel. Cesta samotna byla fakt vtipna, asfalt necekejte. Sama dira. U nas byste do takoveho terenu jeli pouze v terenaku… no, je pravda, ze kdo nezazije, tezko si predstavi. A aby toho nebylo malo: jednou nas upozornili, ze je pred nama neboda, ze tam neprojede. Hned dalsi auto rikalo, ze projedem. Stejne jsme odbocili, abychom se za pulkou otocili a vratili se. To jsme byli stale vysmati. Taky jsme jednou zabloudili, ridic blbe zabocil, blby je, ze nas to stalo dost casu. Pak jsme koupili sutr mezi kola, to se muselo uvolnit. Nez to vyresili, sli jsme se projit k mostu, kterej jsme i presli, vedeli jsme, ze tamtudy pojedeme. Ha! Najednou cumime, jak ten nas bus proste jede rovne a proste nam ujel :)) Samo jsme s sebou nemeli nic. Nakonec se to vyjasnilo, ridic si proste jel a nedbal na pokyny naseho pruvodce, proste Nepal 🙂 Tim to neskoncilo. Museli jsme vymenit bus, coz bylo domluveny, takze cajk. Byl mensi, vcetne sedacek, ale cesta stale stejna. Byli jsme uz naklepani, jak rizky 🙂 Najednou k nam pristupovali dalsi mladici, vysvetlilo se to tim, ze to jsou kluci, co jedou pro nejakyho nemocnyho. No a korunu tomu nasadila prekazka na ceste – jinej minibus, kterej mel rozbity kolo, stal uprostred cesty. To uz byla tma. Tak jsme pockali a na ubytko dojeli az kolem osme. Ale vadilo nam to? Nevadilo. Sprchu meli, studenou, ale berete vse, kor po tom prachovym dni 🙂
Vecere, pivko a hura do pelechu.

17.10. Machhakhola

Dnes rano jsme vychazeli v 8:30 a uz po svych. Nas pruvodce sel jako prvni, pak my a pak nosici. Jako posledni sel mistni pruvodce, ktery je na tomto treku nutnosti. Muzete to znat sebelip, bez mistnaka vas sem nepusti. Ten nas je Harry, pohodovej typek. Voni teda ti nosici taky. Sranda. Uz nam dali prezdivky. Tu svou vam nereknu, stejne byste mi neverili 😉 Staraj se o nas vlastne porad, i kdyz nenesou 🙂

U nosicu se to ma tak, ze prvni jde “bezec”, ten bezi dopredu zajistit ubytko pro skupinu. Nez se stanete bezcem, musite bejt nosicem a po bezci se muzete stat pruvodcem, ale maj pry celkem husty podminky ke splneni, delaj nejake zkousky bo co.

Cesta byla suprova,dnes jsme toho sice moc nenastoupali, ale porad to bylo a dolu, cesta tskova sterkova, prasna a sutry, obcas potucek. Jdu ve svych bezeckych, pancto pohory me zlobej, zitra je asi na chvili otestuju, pripadne budu prezouvat a nebo se konecne umoudrej! No a ty bezecky jsou samo mokry, kazdy vode se vyhnout nedalo. Ale ono to rychle schne v tomto pocasi. Je tu fakt bozsky, potime se sice jak blazni, ale to pocasi. Klidne muzete zavidet 🙂

Koukam, ze pisu jak Tatar, sedim tu se skupinkou a porad se neco vypravi. Pijeme cernej caj nebo masala caj a je nam fajn. Ze nepisu o pivu? No, snazime se, aspon nekteri z nas… ehm.

Jinak nejdeme jako skupina pospolu, jsme hezky rozlozeni, kazdej si jde, jak mu vyhovuje. Akorat ten Harry (mistni pruvodce) dnes “ztratil” hned dva lidi 😀 Proste se nekde zdrzeli a bylo, ale ono se to asi uplne neda. Dobry je, ze se vzdycky nasli :))

Kdyz jsme dosli do vesnicky (asi Lapubesi), zjistili jsme, ze jdeme moc rychle oproti planu a na obed je moc brzo, tak jsme sli dal a nakonec obedvali u vysunuteho mostu, hezkej. Mam ho, ukazu 😉

Jidlo je tu dost dobry, aspon co jsme do ted jedli. Nas pruvodce peclive vybira, uz vi, zna to tady jak svy boty. A taky jim vyhradne vegetariansky! A taky hodne, ach jaj, ale hlad je veliky.

Co tedy jime: MoMo – tasticky plnene zeleninou. Nebo nudle smazene, v omacce a nebo dnes treba vege ryze smazena. No ale hlavne: Dal Bhat = ryze a k tomu iks misticek. Dost dobry taky. To je narodni jidlo. Nosici vlastne jedi jenom to.

A ted uz jsme ubytovani, tepla sprcha i byla!! A zatim zadni pavouci, ale jsem ostrazita. Ale az vy si to budete cist, vse uz bude uplne jinak. Proste jedem bez signalu a taky to jde 🙂

Je to tu proste super! Jen nestiham nic, respektive psat 🙂

I ted musim jit spat, za 6 a kus hodiny zase vstavame, pancto zvedame kotvy k Khatmandu a vyrazime smer zacatek treku. No jo, nevim, jak se to tam jmenuje no… Do ted jsme vysmati a v pohudce a pivecko sem a tam a nejaka ta opice (ziva), jidlo, pamatky… Co vam budu.

Do Nepalu jsme doleteli na pohodu, super jidlo na palube a sest hodin letu z Turecka. V Kathmanud bylo kolem sedmy rano, fronta na viza a pak hura na hotel a ze hned vyrazime do mesta jsme si odhlasovali, to uz bylo pozdeji, ale nevim presne. Riksama jsme kousek popojeli,coz samo o sobe byl zazitek. Cesty tu maj deravy. A vydali se na kopec k prvnimu z mnoha chramu. A opice vsude. A prodejci. A vedro. Clovek je za to rad, zase chvili leto, parada. Pak jsme to tu jeste obesli a srovnavali, co bylo pred zemetresenim jinak. Lidi, co tu byli pred, museji byt fakt v soku a smutni. Ale postupne se to dava dokupy.

Ja uz pak byla mega unavena, takze vim, ze sprcha a restiky a dobry jidlo a chaos v ulicich. Jezdi tu vlevo, ale neni to zas tak videt 🙂 Jo a maj zakaz troubeni,takze sice troubej, ale mnooohem mene. A mega prachu vsude. Nosej tu hodne rousky a nedivim se.

Dnes jsme jeli do Bhaktapur. Uzasny krasny historicky mesto. Tam se nam ztratil Frantisek, ale nastesti se rychle nasel. Zase fajn jidlo a spostu chramu a povidani o budhismu i hinduismu a neco nekdo malo nakupu a odpo zpet do prasnyho Kathmandu. Cestou jsme se stavili a to jako bylo neco: Pashupatinath! Coz je mistni pohrebiste, ale ne hrbitovy, to tu nemaj! Je to podel reky – nekolik budov jakoze pro staresiny. Kdyz umrou, odvezou je prave k te rece, omyjou jim nohy – v rece, daji jim dousek do ust, pak je zabali do latky a spali. To vse muzete sledovat z druhe strany reky. Myti jsme nevideli, jinak vsechno. Kdyz telo spali, smetou popel do reky. Jako fakt husty.

No a den se chylil, cestou jsme jeste stali desne dlouho v zacpe,doprava je zde fakt silena, vsak Asie. Mimochodem, ridici skutru a motorem tu maj helmy! A vecer zase vecere super dobra a ted prebalit, dobalit, zitra v sedum razime smer vychodisko treku samotneho.

Tim asi konci era ala wifi na kazdem rohu a tak, ale neva, pujde-li to, budu psat do suplicku. Ted uz fakt musim, vim, ze jsem hodne veci nezapsala, ale unava velika.

tak zatim, pac a pusu z Nepalu 🙂

aha, fotly mely bejt tady dole, ale nejsou, neva. Ten ohen, to je ono. Fakt